Pod svůj příspěvek, prosím, uveďte kontaktní emailovou adresu pro případnou další komuikaci.
Vážení přátelé nejen budovy ústeckého nádraží, ale i rozvoje celého přilehlého regionu,
příliš jsme si zvykli, že za „nás“ řeší problémy úředníci, ad hoc sestavené týmy nebo někým najaté firmy. To by samo o sobě ještě nemuselo být nic špatného, i jinde taková praxe existuje - kdyby to ovšem v českých poměrech nechodilo často tak, že tu nevděčnou a zatěžující část práce tato seskupení přenášejí na lidi a naopak o výsledku, mnohdy jen pro někoho výhodném, rozhodují účelově, bez ptaní občanů. V naší kauze hrozící demolice nádražní budovy v Ústí nad Orlicí by nemělo jít jen o to, jestli se byrokrat nalákaný představou „levných“ evropských peněz, které se nějakým způsobem roztečou do firemních nebo jiných kapes, nechá zlomit památkářskými argumenty o větší či menší historické hodnotě starého a schválně zpustlého domu. Chtěli bychom na tomto místě dát příležitost Vám všem, abyste do zásobníku myšlenek („brain trust“ nebo chcete-li místní „think tank“) přispěli vlastními nápady, jež by případnou rekonstrukci budovy položily do širšího kontextu využití pro přilehlé území. V jednom z již publikovaných vyjádření například zazněla možnost adaptace západní části nádražního dvojdomu na turistickou ubytovnu (hotel), který by při účelně konstruovaném výstupu z nové části nádraží mohli využívat návštěvníci cyklostezky, ekostezky nebo vodáci při startu do kaňonu Tiché Orlice; východní část objektu by se mohla stát železničním skanzenem či oblastním muzeem, a spojová část po přesunutí dispečerských kanceláří do nového nádraží by mohla obsahovat rozšířenou restauraci a nové servisní prostory pro turisty. Tím by se z této strany mohlo Ústí nad Orlicí stát významným vstupním místem do Přírodního parku Orlice, který byl vyhlášen v roce 1996 podle zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k citlivému využití krajinářsky pozoruhodné říční nivy a její cenné přírody. (Rozlohou 11 462 ha patří k nejrozsáhlejším územím této kategorie u nás – sleduje tok Divoké Orlice od hranice Chráněné krajinné oblasti Orlické hory v Klášterci nad Orlicí, tok Tiché Orlice od Mladkova po soutok obou Orlic a spojenou Orlici až do Hradce Králové v celkové délce asi 200 km.) Lze zajisté vybudovat naučné stezky provázející krajem po dosud nevyužitých místních pozoruhodnostech a přitom nabídnout pracovní místa, která by se zhodnocenou obslužnou činností (stánky s občerstvením, informační centra apod.) „sama uživila“.
Pokud Vaše další, nově inspirující myšlenky dosáhnou do zorného pole komunálních i výše postavených politiků, ti začnou spíše celou kauzu brát vážně, protože už nepůjde „jen“ o zakonzervování nějakého stavu (což má v jejich očích zpravidla negativní podtext), ale důraz na rozvoj jim zamezí věci blokovat, neboť kvůli práci pro lidi byli zvoleni. Protože čas rychle ubíhá, neváhejte a pište, pokud možno smysluplné a realistické podněty.
Vaši
Martin Kadrman, Olga Sommerová, Pavel Kovář
