Vážení přátelé, petice "Proti demolici nádražní budovy v Ústí nad Orlicí" byla dne 22.3.2010 zastavena.

Petice byla spuštěna 14.10.2008 a za dobu svého trvání ji podpořilo 16.781 občanů. 18.3.2010 na jednání Senátu PČR potvrdil náměstek ministra dopravy Jaroslav Král, že budově demolice nehrozí. Tímto prohlášením byl splněn základní úkol našeho snažení. I nadále však bude naše sdružení v celé kauze aktivní a stejnou energií se bude zasazovat o její kompletní rekonstrukci v rámci modernizace tratě. Následně se budeme snažit s ostatními organizacemi nalézt využití jejích volných prostor.

Ing. Martin J. Kadrman, doc. MgA. Olga Sommerová, prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc. a dalších 52 členů sdružení Nádraží nedáme!

Dosavadní bilance návrhů na souběžné využití budovy nádraží v Ústí nad Orlicí

červen 2009, doplněno v listopadu 2009

Tyto návrhy jsme shromáždili „brainstormingem“ od občanů podporujících zachování budovy, především z řad signatářů podpůrné petice, kterou podepsalo 16,780 občanů. Návrhy sice již byly různými formami zveřejněny, mj. i na schůzi Náraží nedáme!, o.s. za přítomnosti starosty města Ústí nad Orlicí Richarda Peška a zástupců dalších zainteresovaných stran, jsou na petiční webové stránce www.stop-demolici.cz, zazněly v médiích, nicméně je to právě starosta Pešek, který se jimi odmítá zabývat a naopak se nyní zaštiťuje usnesením ZM, že město nemá pro budovu využití. Navíc máme indicie od potenciálních subjektů, které by budovu rády využívaly, že pro parciální anebo totální závislost v činnosti na městě, jejich oficiální představitelé ze strachu před starostou artikulovaný návrh raději nevznesou a naše sdružení se náměty dovídá neoficiálně.

Dosavadní bilance návrhů na souběžné využití budovy nádraží v Ústí nad Orlicí:

1. Zachování původní funkce výpravního nádraží je prioritou téměř všech přispěvatelů do „brain-stormingu“ (minimálně příhodné části budovy, zbytná část pak k jinému využití - ve prospěch regionu, přestupujících nebo přijíždějících).

2. V uvolněných prostorách je nejčastější, nejlogičtější a z důvodů ČD propagačních nejžádanější: moderní interaktivní expozice s železniční (modelářskou) tématikou, doplněné o možnost jízdy historickými vlaky, kostýmovými akcemi (spolupráce s existujícími muzei, nejblíže v Moravské a České Třebové, Mladějově ad.).

3. Interaktivní expozice vztažené k městu Ústí nad Orlicí: již neexistující místa, stavby, obory lidské činnosti (řemesla, odvětví). Případně v konfrontaci s ještě existujícími a svébytnými profesemi (živnostmi) – místní výrobní technologie a tradice‚ např. textilní).

4. Literární muzeum Českomoravského mezihoří s autorskými besedami (s příslušným „logistickým“ zázemím, videosálem apod.).

5. Historickou budovu je možné nabízet filmovým produkcím pro natáčení retro filmů. Dá se předpokládat zájem v celoevropském měřítku. Nejen exteriér samotný, ale rovněž zázemí v interiéru budovy, v němž by se mohly realizovat historické spolky obecně, je žádoucí.

6. Ubytovací prostor (hostel) pro turisty „přestupní stanice“, příp. byty v souladu s dřívějším využitím.

7. Restaurace (současný prostor, nebo zvětšený původní).

8. Obslužné zařízení v návaznosti na širší územní napojení co do aktivit (pěší turistika, cykloturistika, vodní turistika, hippostezky, naučné stezky – ČSOP apod.). Informační centrum, příp. klubovní prostory.

9. Prostor k realizaci historických spolků (např. expozice „Navždy ztracené Ústí“, malý promítací sál se zabudovanými terminály do stolů s dotykovými klávesnicemi a středovou „kostkou“ s monitory, kde by si návštěvník vyvolal nabídku informací, aj.

10. Prostor k umožnění zkoušek pro koncertní kapely.

11. Reklamní a prezentační prostory místních firem a podniků (hypotetický příklad: kerhartický Jabatex).

12. Informační expozice Přírodní park Orlice - vstupní brána.

Samozřejmě, že tento odraz veřejného mínění byl a je námi chápán jako soustředěný vzorek možností, o jejichž váze pro případnou skutečnou realizaci v zúženém výběru by se teprve jednalo s nutností přihlédnout k zájmům občanů místa, blízkého okolí, kraje a pasažérů dopravy. Na jedné straně vidíme distanc od jakékoli podpory využití budovy ze strany starosty Peška z toho důvodu, že stojí na pozemcích, které město nevlastní, na druhé straně navzdory tomuto faktu zastupitelstvo Ústí n. O. vydalo oficiální stanovisko ve prospěch demolice budovy (usnesení číslo 731/2009). Jsme realisté a vědomi si faktu, že jakákoli občanská iniciativa má silně ztížené možnosti fakticky, finančně, informačně a jinak dosáhnout k nápravě věcí veřejných, ale také toho, že nemůže suplovat stát a jeho další odvozené struktury. Můžeme pouze upozorňovat na problémová místa v zájmu občanské společnosti a mediovat tam, kde vládne politicko-ekonomická nevůle.

Ing. Martin J. Kadrman,
Předseda sdružení Nádraží nedáme!

Doc. Olga Sommerová,
Místopředsedkyně sdružení Nádraží nedáme!

Prof. Pavel Kovář,
Místopředseda občanského sdružení Nádraží nedáme!

Prof. Jiří Suchomel,
Předseda expertního týmu Nádraží nedáme!

SENÁT PČR
PROJEDNÁNÍ „PETICE PROTI DEMOLICI NÁDRAŽNÍ BUDOVY V ÚSTÍ NAD ORLICÍ“

18. března 2010

Vážený pane předsedo,

vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté

když dostalo město Ústí nad Orlicí v roce 2004 od Správy železniční dopravní cesty na výběr, zda modernizovat v části jeho města trať s možností zachování historické nádražní budovy nebo bez ní, město si vybralo variantu demoliční. Bohužel, město tuto na výsost důležitou otázku opomnělo podrobit veřejné debatě. Občané Ústí nad Orlicí byli po další léta ujišťováni, že modernizovat trať bez demolice budovy nelze. Budovu z roku 1874 měla nahradit budka supermarketového typu, kterých jsou podél trati postaveny desítky, a které svým typem nerespektují místo ani region, ve kterém mají další desítky let stát.

Když jsem se já, posléze s Olgou Sommerovou, tehdejším děkanem PřF UK v Praze Pavlem Kovářem a proděkanem fakulty architektury a umění na TUL Jiřím Suchomelem, s buldočím odhodláním pustili do boje za záchranu této úžasné budovy, jejíž kvality ocenil nejen Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví, ale i Jan Rywik, ředitel festivalu Techné Ostrava a profesor Stanislav Januszewski, vedoucí Polského výboru Mezinárodní komise pro ochranu průmyslového dědictví, setkali jsme se v naší snaze s nezájmem téměř všech úřadů cokoliv udělat.

Byli jsme si vědomi toho, že nestačí jen zmobilizovat odbornou a laickou veřejnost, ale hledat varianty, jak modernizovat trať a budovu přitom nezbourat. V bývalém vedení ministerstva dopravy jsme nalezli partnera, který byl ochoten hledat konsensus. Ten byl nalezen v únoru minulého roku, kdy Ministerstvo dopravy, osobně Petr Bendl a Správa železniční dopravní cesty, ohlásili skutečnost, že nádražní budova novým kolejím ustoupit nemusí.

Pro občanskou veřejnost byl toho dne vyslán velmi důležitý signál – cítíte-li sounáležitost se svým regionem a jeho památkami, jsme připraveni tuto skutečnost zohlednit v plánování našich projektů.

Dalším naším úkolem bylo budově zajistit prohlášení za kulturní památku, abychom jí tímto způsobem zaručili ochranu pro další léta. Navíc jsme si byli již tehdy vědomi, že pakliže nezůstane budova výpavní a bude postavena budova nová, ta historická bude mít velmi problematickou budoucnost.

V květnu roku 2009 tehdejší ministr kultury Václav Jehlička podepsal prohlášení budovy za kulturní památku. Zda jí skutečně bude, se ministerstvo kultury s Českými drahami pře dodnes. A jak to dopadlo s naší snahou, aby současná budova zůstala výpravní? V únoru tohoto roku vydalo ministerstvo dopravy pokyn Správě železniční dopravní cesty, aby zpracovala dokumentaci, která bude počítat se zachováním současné budovy jako výpravní. SŽDC dnes říká, že plánovanou budovu, kritizovanou laickou i odbornou veřejností, stavět nebude.

Jaký je náš další cíl? Tak, jako jsme společně nalezli způsob vedení kolejí, které nebudou protínat budovu, tak jako jsme společně nalezli způsob, jak zachovat budově její původní účel, pevně věřím, že společně nalezneme způsob, jak zajistit financování rekonstrukce budovy v rámci modernizace tratě.]

Velmi si vážím náklonnosti ministerstva dopravy, stejně tak upřímný zájem Správy železniční dopravní cesty na hledání kompromisu. Také velmi děkuji ministerstvu kultury, které již téměř rok deklaruje zájem na zapsání nádražní budovy do seznamu kulturních památek.

Co mě však velmi mrzí, je postoj města Ústí nad Orlicí, které nejdříve vybralo demoliční variantu, posléze vyjádřilo radost nad záchranou budovy, pan starosta Pešek si dokonce na stránkách města v únoru roku 2009 připsal její záchranu na svůj účet, aby posléze naprosto obrátil a v říjnu 2009 usnesením zastupitelstva města vyjádřil podporu původní variantě přestavby trati včetně demolice budovy. Když se všechny relevantní státní orgány dohodly na tom, že budova zůstane stát a nová se stavět nebude, týden poté, 8. března pan starosta pro ČTK uvedl, že pokud Vy, senátoři na dnešním jednání neseženete potřebné peníze na opravu budovy, bude sám, jako starosta tohoto města požadovat její demolici a stavbu nové budovy.
Město Ústí nad Orlicí jde ve svém boji proti zachráncům budovy i za hranice vkusu. Předevčírem pan starosta prohlásil, že nová vápravní budova se stavět bude! Toto však záhy dementoval sám generální ředitel SŽDC Jan Komárek. Město do celé kauzy vnáší nejasnosti, zmatek a lži, kterými mate veřejnost. Proto prosím pana starostu, pokud nechce zachránit budovu, aby na následující čtyři měsíce mlčel. Na těžká jednání, která nás čekají, potřebujeme klid.

Je mi nesmírně líto, že žádné ze stran jednání není město partnerem, naopak se začíná vymezovat proti ministerstvům, státním orgánům i občanské veřejnosti.

Naše sdružení navrhlo patnáct bodů o možném využití volných prostor v nádražní budově, které jsou k diskusi. Avšak jistě uznáte, že pakliže je budova ve stavu, kdy do ní nebylo investováno po desítky let, debata nad konkrétními projekty je v tuto chvíli irelevantní. Co si však uvědomujeme, je její významný, dosud nevyužitý potenciál pro podporu cestovního ruchu nejen pro město Ústí nad Orlicí, ale tím, že je toto nádraží branou do východní části Orlických hor a dále Polska, i pro oblast Podorlicka. Zde bude velmi záležet na aktivním přístupu města, který dnes však chybí. Mandát současného vedení vyprší na podzim. Všichni pevně věříme, že nově složené vedení města Ústí nad Orlicí bude mít větší úctu k historii svého města a v budově uvidí další možnost, jak město samotné i oblast kolem něho více zatraktivnit.

Vím, paní senátorky a páni senátoři, že tento složitý propletenec nemůžete rozplést. Prosím Vás jen, jménem 15,000, dnes již téměř 17,000 občanů, podpořte návrh usnesení Výboru pro zemědělství a dopravu v předloženém znění. Těm z Vás, kteří nám budou chtít z pozice zákonodárce pomoci jednat s úřady, budeme zavázáni.

V naší zemi není obvyklým úkazem výhra občanské veřejnosti nad plány developerů. Naše nádraží je malým symbolem toho, že má smysl bojovat za dobrou věc. Tomuto národu chybí pozitivní příklady a já jsem moc rád, že díky mnisterstvu dopravy a Správě železniční dopravní cesty, jsme již dnes pro mnoho sdružení v této zemi morální posilou.

Děkuji Vám za pozornost, stejně tak za projednání petice za věc, která byla na svém počátku marným donkichotským bojem.

Ing. Martin J. Kadrman
předseda Nádraží nedáme!, o.s.

Prohlášení Nádraží nedáme!, o.s.

Boj za záchranu nádražní budovy v Ústí nad Orlicí se dostal do své pomyslné třetí třetiny. SŽDC konstatovala, že budova modernizaci trati nepřekáží, Ministerstvo dopravy vydalo před třemi týdny pokyn k vypracování projektové dokumentace, která bude počítat s existencí budovy, SŽDC veřejně oznámila odklon od plánované výstavby nové výpravní budovy, která svým vzhledem vzbuzovala rozpaky laické i odborné veřejnosti. Tím byla de facto současné budově přisouzena role výpravní budovy, kterou doposud má. To byl jeden z pilířů snahy Nádraží nedáme!, o.s. Posledním dílem snahy tohoto sdružení je rekonstrukce budovy, která je sice v dobrém technickém stavu, nicméně její vzhled je bohužel zanedbán.

Se zachováním budovy se začínají vynořovat otázky související s jejím využitím. Dokud nebude vyjasněn definitivní majetkový vztah k budově a dokud nebude jasné, kdo budovu zrekonstruuje, nechce Nádraží nedáme!, o.s. otevírat otázku jejího případného využití, protože dosud neví, kdo o této věci bude rozhodovat a s kým tedy jednat.

I přesto v červnu minulého roku sdružení navrhlo některé náměty k jejímu využití, které by po další diskusi se zainteresovanými organizacemi mohly být realizovány. Tyto náměty byly v červnu 2009 představeny hejtmanovi Pardubického kraje Radko Martínkovi a byly doplněny na výroční schůzi 20. února letošního roku.

Ač město Ústí nad Orlicí nemá k budově žádný majetkový vztah, je tato budova z druhé poloviny devatenáctého století nedílnou součástí historického a architektonického dědictví města a sdružení Nádraží nedáme! věří, že pro představitele města bude tato budova znamenat další potenciál pro podporu cestovního ruchu oblasti podorlicka.

Návrhy může sdružení představovat i v dalších měsících, je třeba si však uvědomit, že vše je otázkou zájmu příslušných stran jednání. Nádraží nedáme! s politováním konstatuje, že současné vedení města Ústí nad Orlicí nehledá způsoby a nemá zájem hovořit o využití této budovy, což je tisícům zastánců jejího zachování velmi líto. Sdružení však pevně věří, že pro případné nově složené vedení tohoto města bude „stará dáma“ důležitým odkazem našich předků natolik, že bude hledat s majitelem a občanskou veřejností její další využití.

V Ústí nad Orlicí dne 3. března 2010

Podrobná vizualizace v sekci dokumenty

Nádražní budova v Ústí nad Orlicí zůstane jako výpravní!

Reportéři ČT (6.4.2009) - naše minuta je 25:10

ZDE se můžete zúčastnit diskuse, jak využít budovu v případě její záchrany

Ústecký starosta Pešek po dlouhých tanečkách prozradil, na jaké straně stojí (Mf Dnes, 21.1.2009)

DĚKUJEME VÁM ZA TAK VELKOU PODPORU!
STÁHNĚTE SI PETIČNÍ ARCHY A NECHTE PODEPSAT I OSTATNÍ, KTEŘÍ NEMAJÍ ONLINE PŘÍSTUP.
VAŠE POMOC NÁS PŘIBLÍŽÍ K ZÁCHRANĚ NÁDRAŽNÍ BUDOVY!
Petice ke stažení

Generální ředitel SŽDC považuje navrženou budovu za nepříliš šťastnou (23.12.2008)

Chronologický vývoj kauzy

Takto má vypadat nová ŽST Ústí nad Orlicí

Dokument o pohnutém osudu nádraží Těšnov.